Angličtina mě baví už od mých 12, kdy jsem měla to štěstí a kromě angličtiny ve škole měla i soukromé hodiny. Britská kultura a hudba mi byla hodně blízká a díky tomu jsem se anglicky učila přirozeně, pomocí písniček a zvědavosti. Když se chce, všechno jde!
I když mám vystudovanou ekonomku, daňové přiznání mi dělá účetní. Ekonomie mi nikdy k srdci nepřirostla a během vysoké jsem učila v jazykovce. Udělala jsem si pedagogické minimum a pak měla příležitost rok učit na střední škole, což byla jedna z nejlepších zkušeností, které jsem u výuky mohla zažít. Mám mezinárodní zkoušku FCE a státnici C1 na Masarykově univerzitě.
Na jaře 2016 se mi povedlo získat roční víza na Nový Zéland, což je nabídka, která se neodmítá, a člověk ji může využít jen jednou za život. Na jižní polokouli jsem strávila 7 měsíců, odpočala si, a zjistila, že mě vlastně učení dost baví. Už tehdy jsem si pohrávala s myšlenkou mít konečně kurzy vlastní, nezávisle na někom, a teď se mi to díky vám plní.
Jazyk bohužel nejde rychle naučit za jednu lekci týdně, ale je potřeba se mu věnovat i mimo naše společné lekce, třeba pomocí aplikací, internetu, rádia, podcastů nebo třeba knížek. V lekcích vám ráda kromě výuky taky ráda poradím, jak a co dělat mimo lekce, vysvětlím gramatiku, potrénujeme mluvení, ale pokud chcete vidět výsledky opravdu rychle, je třeba, abyste se angličtině věnovali i sami.
Nový Zéland je pro mě srdcovka. Dlouhodobý pobyt v anglicky mluvící zemi mi potvrdil to, co jsem tušila už dávno předtím – na gramatice pro komunikaci až tak nezáleží, hlavní je se nebát a mluvit, mluvit, mluvit! A taky mi potvrdil to, že není třeba jet do zahraničí, aby se člověk naučil jazyk na výborné úrovni. 🙂